Příště beze slov

Pavlína Jíšová

1:Bm7Od jisté chvíle jsem nD#ejistotou v chůzi vC#maj7íc než těžká,
dvBm7a hebké tóny už nC#eslyší láska v nD#ás,
nBm7eznělé tóny bloudD#í nocí po stěnách, kdC#maj7o by je hrál,
nBm7ení to jisté, že kC#oncert se dává jen vD#e dvou flétnách,
a je to stC#maj7ejné - zase řC7íkáš: nech mě spC#maj7át.
2:Představy spřádají dny, které bývají neskutečné,
a mně se zdává, že jeden sen splnit se má,
stačí se dotknout jak pavučinou, je to vyjímečné
a mám tu žízeň, co je plná vláhy, když nechci se vzdát,
a je to stejné, zas mě spánkem probouzíš.
3:Chci se ti líbit, chci spolykat lítost, je na mých víčkách,
kolik je lásky a naděje v pláči, už víš,
a chci mít trému, chci vrátit se zpátky, chci teď jedenkrát,
pak zmizí trýzeň, rty zbavené žízně snad budou chtít spát,
a je to stejné, zase vstávám s bolestí,
a je to stD#ejné, zase snC7ídám s bolestC#maj7í ... F 
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:28:10.216+00:00
Výsledky hledání: